Zkušenosti v práci se zlomeninou I.
Jak vypadá ošetřování klienta s akutním zraněním, v tomto případě se zlomeninou nohy? Jak se "aktualizuje" náš vrozený léčebný plán tváří v tvář náhlému poškození určité části těla formou působení kinetických sil?
Tyto otázky a hlavně možnost být v kontaktu s bytostí mě tak blízkou, jakou je moje milovaná manželka, která si před několika týdny přivodila po poměrně nevinném pádu dvojitou zlomeninu holenní kosti a k tomu ještě zlomeninu kosti lýtkové, mě v těchto dnech celkem intenzivně zaměstnávají.
To, že naše tělesné systémy si umí v rámci péče kraniosakrální biodynamiky poradit s chronickými bolestmi, naším stínovým materiálem nebo prostě jen uvolnit nějakou vnitřní stagnaci, je všeobecně známo. Bude ale mít ošetření vůbec nějaký efekt na noze, zraněné před několika málo dny? Pokusím se vám v tomto článku přiblížit zkušenosti, které jsem nasbíral po několika prvních ošetřeních, samozřejmě s jejím svolením je publikovat.
Na úvod několik základních údajů o zranění - jedná se o dvojitou zlomeninu holenní kosti cca 10 cm nad bércovým kloubem, zlomeniny jsou těsně nad sebou, a přibližně ve stejné rovině se nalézá i další poškození a tou je zlomenina lýtkové kosti. Po převozu do nemocnice a potřebných vyšetřeních se lékaři rozhodli, že vzhledem k podstatě a komplikovanosti zranění operativně zafixují obě kosti trvalými dlahami z titanu bez nutnosti sádry.
Po návratu z nemocnice trpěla žena velkými bolestmi a otoky v podstatě po celé délce holenní kosti s přesahem až na úroveň kotníku, nártu a prstů levé nohy. Bolest byla přehlcující a znemožňovala v noci kontinuální spánek, noha bolela při každém, sebemenším pohybu.
Úvodní dvě ošetření (k tomu prvnímu mě její tělo pustilo až po týdnu) probíhaly v duchu obnovy a napojení poškozených částí nohy nad a pod zlomeninou. Zajímavé bylo, jak neomylně mě po zahájení ošetření tělo vedlo přesně na ty místa, o která bylo potřeba v danou chvíli pečovat. Pracovalo se především na úrovni holenní kosti, pocitově jsem mohl vnímal, jak se obě části nohy snaží znovu se na sebe napojit a obnovit stav celku, mohutně se rozpouštělo fasciální napětí. Docházelo také, na dlouhé minuty, k výrazným projevům zářivého světla po celé délce holenní kosti, v těchto chvílích se v její levé noze rozhostil obrovský klid. Při druhém ošetření se tato světelnost zaměřila již bodově, a to přesně do míst obou zlomených částí holenní kosti. Stejným způsobem posléze probíhala i péče o zlomenou část kosti lýtkové. Okamžitým efektem těchto ošetření byla okamžitá a stabilní úleva od zahlcující bolesti. Manželce se vrátil lesk do očí a zdravá barva do tváří. Poměrně rychle zmizel i otok nohy nad poškozenými částmi.
Další dvě ošetření již neřešila nic moc konkrétního, tělo se snažilo spíše upřít pozornost na přetrvávající otok nártu a kotníku, došlo ovšem k obnově hybnosti některých prstů, velkým úspěchem pak bylo, že žena opět častěji začala v noci pravidelně spát bez přerušení i delší dobu než doposud.
Hojení takto vážného zranění se dále dynamicky vyvíjí, přicházejí další výzvy i bolestivé stavy, včetně potřeby uvědomit si a odžít také emoční bolesti staré i několik desítek let, problémem zůstává otok nártu a kotníku, nicméně výše popisované kraniosakrální ošetření vytvořily dostatečné podmínky pro jejich zvládnutí.