Příběh Ženy
Kamarádka Pavlína (Pája) je jednou z mých prvních klientek, přišla v horkém létě minulého roku poté co jsem začal nabízet, v rámci svého výcviku, ošetření kraniosakrální biodynamiky i veřejně. Podle svých vlastních slov v ní byla notná dávka zvědavosti poznat co se vlastně za tímto tak trochu krkolomným názvem skrývá za tajemnou terapii, ale také velká důvěra ve mně - znali jsme se již dlouho a Pája věděla o mé touze po nalezení schůdné cesty k uzdravení a dalšímu seberozvoji, která by jednak šla až na skutečnou podstatu problémů, ale zároveň byla jednoduchá a všeobecně přístupná. To nejdůležitější ovšem byla její obrovská důvěra v sebe a své tělo, které jako jediné vždy přesně ví, jak dojít ke Zdraví a má v sobě potřebné mechanismy a také dostatek energie k uskutečnění svého vrozeného plánu léčení.
Pája je krásná, ztepilá žena s nádhernými dlouhými vlasy a velkým, otevřeným srdcem - citlivá a zároveň ve své citlivosti silná osobnost, podobně jako i mnozí lidé narození ve znamení Ryb. Celým jejím životem se jako nit vine vzorec závislosti na svém otci, se kterým v dětství trávila hodně času a který vůči ní vystupoval i jako autorita/trenér při jejích sportovních aktivitách. Pája díky tomuto vzorci velice často ve svém životě vstupovala do podobných vztahů (pracovních i osobních), ve kterých nabízela svůj podřízený postoj výměnou za lásku a pozornost. Dalším výrazným zlomem v jejím životě byla traumatická zkušenost se znásilněním, které prožila na počátku svého dospělého života a velmi poznamenalo její vztah k mužům. Vše toto se podepsalo i na jejím těle - jako kdyby její láskyplná duše v něm byla tak trochu uvězněna, tělo bylo mírně zatuhlé v chronické obranné pozici a nedovolovalo její přirozené ženskosti se plně projevit, tělo pro ni představovala svým způsobem klec, od které neměla klíče.
Pájina cesta ke svobodě začala docela nenápadně, několik prvních ošetření se zpracovávalo hlavně napětí a stagnace v tělesných tkáních, fasciích a tekutinách, na mnoha různých místech jejího těla. Zhuštěné proudy životní potence neomylně vyhledávaly tyto nerovnováhy jako kdyby jely podle nějakého předem stanoveného programu, hodně se pročišťovaly energetické kanály kolem páteře, také oblast srdce, ramen a břicha. Pája mohla po těchto jemných ošetřeních prožívat výrazné uvolnění vnitřního napětí či nárůst životní vitality. Při vlastním ošetření (trvající většinou kolem 1 hodiny) pak vnímala hlavně velkou pestrost barevných střípků různé velikosti, jak přicházejí odněkud z hloubi jejího nitra a volně odcházejí pryč, proudy energie putující tělem, které vyhledávali zdroje napětí a okamžitě je rozpouštěly Mohla také začít pociťovat větší napojení na své tělo a jemnější odstíny tělesných vjemů.
Pak přišel první milník na její pouti - tělo se po předchozí přípravě více otevřelo a přistoupilo ke zpracovávání hlubších stagnačních vrstev, p5edevším v pánevní oblasti uložených bolestí, které vycházely z počátečního násilného traumatického prožitku a dál se na něj během života nabalovaly. Pája musela během těchto ošetření všemi těmito bolestmi znovu projít a v láskyplném poli otevřeného srdce je přijmout zpět do svého vědomí. Byla to pro ni velká výzva, sjednotit se svojí dosud nemilovanou částí vždy vyžaduje pořádnou dávku odvahy, ale také velkou porci odevzdanosti v síly, které nás vytvářejí a jako jediné mají tu kapacitu přetvořit utrpení do své původní podoby - lásky. Po bolesti přicházelo velké uvolnění a pocity štěstí a lehkosti v těle i duši. V některých případech ovšem muselo její tělo v následujících dnech uvolnit všechny s tímto traumatem spojené a potlačené emoce, takže přišel na řadu smutek, bezmoc, podrážděnost, úzkost a další, často provázené úlevným pláčem. Uvolněný prostor po bolesti se instinktivně rozhodla Pája nahradit příjemnějším obsahem, ráda tančí a právě intuitivní tanec jí pomohl vytvořit v její bytosti nové vzorce naplněné čirou radostí z pohybu a přítomného bytí.
Trpělivost a pravidelná terapie se vyplatila - pánev byla najednou uvolněná a při dalším ošetření z jejího lůna přišla jasná a omyl vylučující zpráva. ODPOUŠTÍM a jsem připravena ke splnění svého posvátného poslání, zrodit nový život. Její lůno v tuto chvíli vyzařovalo obraz vlahé, úrodné půdy volající po osetí. Následovalo několik tichých, jemných ošetření, která podpořila změněný stav její pánevní oblasti a naplnila jí dalšími energetickými zdroji. Takovým zvláštním a vítaným vedlejším efektem bylo jasně vnímatelné zlepšení jejího zraku.
A Pájina cesta ke svobodě pokračovala dál, po pánevní oblasti si tělo začalo řešit stíny v oblasti bránice. Na povrch začaly vyplouvat různé strachy, které roky úspěšně fungovaly jako jakási obranná vrstva, kterou si tělo vytvořilo, aby zabránilo přístupu ke svým hlubším zraněním a nebylo tudíž zraňováno ještě víc, na druhou stranu ovšem tyto vrstvy, teď již značně oslabené, znemožňovaly Páje žít svůj život naplno, v rozletu. Stíny se nalézaly hlavně pod žebry a pomocí hloubkových doteků se opět, stejně jako předtím na pánvi, postupně rozpouštěly v láskyplném světle jejího vědomí. Úplným zlomem bylo poslední takové ošetření, kde z Páji vystoupal na povrch její největší stín, strach být sama sebou. Ještě v tuto chvíli si velmi jasně vybavuji tu obrovskou radost tohoto strachu, s jakou se vrhnul do náruče její lásky a tam okamžitě zaniknul.
Jak se brzy ukázalo, toto byl obrovský předěl, po kterém se Pája neskutečně rychle změnila. Její tělo krásně roztálo, poněkud zeštíhlelo a zářilo opravdovostí, ve tváři se jí usadil láskyplný měkký výraz probuzené ženy, její oči začaly vyzařovat ženskou sílu. Vše se propojilo do harmonické jednoty těla, mysli, duše a ducha. Tyto změny a její nově nabytá sebedůvěra se brzy odrazily i v reálném životě, Pája začala následně napravovat své závislé vztahy a tam kde to nešlo, měla již sílu a vůli z nich vystoupit úplně.
Následovaly ošetření, ve kterých se v důvěryhodném a bezpečném poli ticha a klidu jako by vůbec nic nedělo. Ve skutečnosti Pájino tělo mohutně nabíralo nové zdroje, dobíjelo se oživující potencí Dechu života na té nejhlubší úrovni, ona sama většinu času během nich prospala. Ke konci druhé takovéto seance se na mnoho dlouhých minu z nitra jejího lůna vynořil neodbytný obraz zárodku nového života uvnitř ní jakožto předzvěst děje budoucích.
Pak následovala návštěva zatím poslední a Pája na ní překročila další milník na své dlouhé cestě ke své svobodě. Toto ošetření již vůbec nebylo o změnách tělesných či mentálních, bylo to ošetření čistě spirituální. Stačilo několik silnějších stisknutí jejích ramen a Páje vyrostly na zádech duchovní křídla, byla to křídla dračí, a pak jsme spolu vzlétli do nebes, aby Pája mohla celému světu manifestovat svoji přirozenou moc, láskyplnou, soucitnou a podporující, ale na druhou stranu i sílu nezávislou, se kterou je nutno počítat a která se dokáže v případě potřeby postavit na obranu a říci NE. Její Vyšší Já se poté rozhodlo, skrze naše vzájemné napojení srdcem, využít má ústa, která začala dávat Páje její osobní afirmace o její vlastní moci, potřebě vystoupit ze stínu pod životadárné paprsky života, o jejích možnostech realizace svých nejniternějších tužeb a snů. Terapie skončila společným splynutím v mocném proudu Čirého Dechu Lásky a blažené jednotě s naší společnou božskou podstatou.
Asi měsíc po této události mi Páje oznámila, že čeká miminko...