Jak si naše tělo samo dokáže zpracovat svůj Stín

Chtěl bych se s vámi všemi podělit o jeden velmi siný zážitek z kraniosakrálního ošetření aneb
jak si naše tělo samo dokáže zpracovat svůj Stín.

Účastníky jsou moje maličkost a kolegové z výcviku Monika, Dana a František.
Celý zážitek se pokusím popsat z pohledu tělesných vjemů a pocitů, které v průběhu té hodiny postupně přicházely.

..vše začíná už ráno v autobuse cestou do Plzně, není mi moc dobře, cítím jak mi žaludek  "plave"
..uléhám na lehátko, chvlíli mi trvá, než se na něm uvelebím, kolegové mezitím zaujímají podle   svého naladění pozice, Dana uchopído dlaní moji hlavu, Monika po pravé straně vloží svou levou ruku pod rameno a pravou pod mé stehno, František vše uzemňuje u nohou, vkládá
své ruce pod má lýtka
..dlouhé minuty se nic moc neděje, tělo se připravuje, ale přitom v něm lehce narůstá napští
..po chvíli cítím pohyb kraniálních kostí, zvláště obou temenních a pod nimi, v našem lidském mozku, se začíná cosi dít na obou hemisférách,
výboje zhuštěné energie je začínají obkružovat a provádět na nich zvláštní cik-cak pohyby, je to velmi jemné, cítím se jako na vzdutém moři
..v těle narůstá napětí, něco se stane ..Monika měná pozice svých rukou, levou vkládá mezi lopatky a pravou pod křízovou kost
..trvá to jen krátkou chvíli a moje tělo se začíná na lehátku vzpínat v kontrakcích a ústy se začíná drát přidušený vzdech
..Monika zareaguje pohotově, vytahuje ruce zpod mého těla a pokládá svou pravou dlaň na okraj posledního volného žebra na levé straně
hrudního koše a její ruka začné po chvíli ono místo lehce obkružovat, cítím jak se pod ní otevírají vrátka a z ních se počne cosi drát na povrch
..začínám kříčet a po chvilce se v očích objeví první slzy, emoce rychle narůstá a já se jí odevzdávám, zpočátku netuším co znamená,
ale za chvíli mi to docvakne ..strach, je to silný až zahlcující strach, který se dere ven, opouští tkáň ve které se desítky let schovával,
cítím že na tom místě potřebuji silnější dotek
..v krátké mezeře mezi jednotlivými vzlyky stihnu sdělit kolegyním co pociťuji a prosím Moniku, aby místo hřbetu dlaně použla loket
a silněji ho zamáčkla po žebro
..vyhoví mi a pak se to stane - pociťuji jak se mohutný proud napěťovové energie zvedne zpoza žeber a opouští mé tělo směrem nahoru, tělo se
pokouší tomuto napomoci ještě kašlem
..tělem mi vzápěti projede záblesk uvědomění - ano, to je tab šikana, kterou jsem jako dítě prožil v 7. třídě ZŠ na jaře a jejiž
energetická podstata zamrzla právě pod mým levým žebrem
..cítím jak se tělo uvolňuje, jako by na mém hrudním koši právě praskla tlustá ocelová obruč, která ho desítky let svazovala a utiskovala
..začínám se smát, zčásti je to smích uvolnění a zčásti vítězný, po chvíli přicházejí do očí další slzy, pociťuji vděčnost a odevzdanost
..Dana pokldá své ruce na horní část hrudníku, na klíční kosti a Monika do oblasti srdeční čakry
..cítím jak začínám mohutně vibrovat, každá jednotlivá buňka v něm se chvěje ve snaze vyklepat zbytkové napětí a zároveň mám pocit obrovského přívalu
energie, možná je to i radostí nad stínem, který sám odešel, aby mi umožnil svobodnějí dýchat, i ruka Moniky se zakrátko začíná viditelně třást
..pocit obrovské úlevy nepolevuje, mám tolik energie, že bych v tu chvíli mohl vzlétnout snad až do nebe
..trvá to ještě chvíli a potom se vše uklidňuje, ošetření končí v klidu a tichu, v hlubokém usazení srdci všech zúčastněných

Z celého srdce děkuji mým drahým kolegyňkám Daně a Monice a kolegovi Františkovi za takovou podporu a empatický přístup.

Celý proces rozpuštění Stínu ještě v těchto chvílích dojíždí a cítím, že bude potřeba někoika dalších dnů na integraci nervového systému.